Raymond A. Merriman: Ekonomické a politické otřesy ještě přijdou aneb Včerejšek, dnešek i zítřek očima astrologa
Z anglického originálu přeložil Petr Lisý. Původně publikováno v revue PROSTOR Č. 89, roč. 2011.
Přední americký astrolog Raymond A. Merriman (*1946) pracuje od roku 1981 jako finanční analytik a editor časopisu MMA Cycles Report, který se specializuje na akcie, úrokové sazby, měny, vzácné kovy a obilí. V současnosti je prezidentem společnosti The Merriman Market Analyst, Inc., která nabízí obchodníkům a investorům poradenství v otázkách ideálního načasování tržních aktivit. Čerpá přitom z kombinace znalostí teorie cyklů, geokosmických faktorů (astrologie) a technickoanalytických studií. V letech 1994 až 2001 a 2003 až 2008 působil jako prezident Mezinárodní společnosti pro astrologický výzkum. V roce 1995 obdržel na astrologické konferenci (UAC) v kalifornském Monterey cenu Regulus za knihu Enhancing the Image of Astrology as a Profession (Zlepšování pověsti astrologické profese). Je registrován jako poradce pro obchod s komoditami (CTA) v Asociaci pro budoucnost národa v Chicagu a v letech 1986 až 1994 působil jako investiční poradce několika firem z Wall Street. Je také autorem několika knih o finanční astrologii, jako například The Gold Book: Geocosmic Correlations to Gold Price Cycles (Zlatá kniha: korelace geokosmických cyklů s cykly cen zlata), The Sun, Moon, and Silver Book: Secrets of a Silver Trader (Kniha Slunce, Luny a stříbra: tajemství obchodníka se stříbrem) nebo The Ultimate Book on Stock Market Timing (Základy časování na trhu s akciemi, 4 svazky). Je možné jej kontaktovat prostřednictvím e-mailové adresy [email protected] anebo internetových stránek www.mmacycles.com. Ukázku pochází z knihy MMA Forecast 2011 (Předpověď na rok 2011 podle MMA).
Úvod
V uplynulém desetiletí, stejně jako v tom, které nyní začíná, se objevily a objevují velmi vzácné planetární konstelace.
V období 2001 až 2010 proběhla trojitá saturnská opozice. Saturn prošel sérií opozic ke všem třem transsaturnským planetám: Plutu (2001 až 2002), Neptunu (2006 až 2007) a Uranu (2008 až 2010). Je velice neobvyklé, aby se všechny tyto tři planety dostaly do stejného typu vztahu k Saturnu (tj. do opozice) v období devíti let. Během posledních dvou set let k tomu došlo pouze čtyřikrát: v letech 1827 až 1834, 1862 až 1875, 1965 až 1972 a 2001 až 2010. Ve všech čtyřech případech dosáhly americké nebo britské akciové trhy svého dlouhodobého maxima, po němž následoval vážný ekonomický propad provázený výraznými proměnami sociálních a politických struktur, a to nejen v USA, ale i v dalších zemích po celém světě. Dobrá zpráva je, že trojitá saturnská opozice je nyní už za námi. Nejhorší snad tedy máme za sebou, avšak do popředí vstupuje další mocná planetární konfigurace nazývaná kardinální přechod.
Aspektový obrazec zvaný kardinální přechod se nevyskytuje každý den, rok, dokonce ani každou dekádu. Ve skutečnosti se tento výjimečný astrologický jev objevil v průběhu posledních několika staletí pouze čtyřikrát, naposledy v letech 1928 až 1934. Další přichází nyní, o osmdesát let později, a svým průběhem značně připomíná období let 1928 až 1934.
Kardinální přechod je kosmický vzorec, při kterém přinejmenším tři ze čtyř nejvzdálenějších planet (Saturn, Uran, Neptun, Pluto) vytvoří mezi sebou náročný aspektový obrazec. Takovým obrazcem je například T-kříž: dvě planety jsou ve vzájemné opozici a zároveň se na půli cesty mezi nimi nachází třetí planeta, která vůči oněm dvěma opozitním planetám zaujímá úhel devadesáti stupňů čili kvadrát. Druhým kritériem kardinálního přechodu je to, že se všechny tři planety v určitém momentu musí nacházet v kardinálních znameních (Beran, Rak, Váhy, Kozoroh).
Současný kardinální přechod dosáhl svého astrologického vrcholu na přelomu července a srpna 2010 (1. srpna 2010 se Uran nacházel na prvním stupni Berana, navíc v konjunkci s Jupiterem, Saturn na prvním stupni Vah v konjunkci s Martem a Pluto na čtvrtém stupni Kozoroha). Vliv kardinálního přechodu se ovšem začíná projevovat dlouho před dosažením tohoto momentu a trvá i dlouho po něm.
Při astrologickém posuzování kardinálního klimaxu můžeme v podstatě použít tři různé časové perspektivy. Dlouhodobý pohled se týká let 2008 až 2024 (od prvního vstupu Pluta či Urana do kardinálního znamení do doby, kdy jedna z těchto planet, která v kardinálním znamení setrvá déle než druhá, toto znamení naposledy opustí - v tomto případě určuje tento širší časový rámec Pluto, které v roce 2008 vstoupilo do znamení Kozoroha a opustí jej až v roce 2024, zatímco Uran opustí Berana už v roce 2019). Ve střednědobém pohledu jde o období let 2008 až 2015, v němž rozhodující vliv prokazují hlavní aspekty mezi Saturnem, Uranem a Plutem (a mnohdy také Jupiterem) v kardinálních znameních. Astrologický vrchol představovalo léto 2010, kdy se planety Saturn, Uran a Pluto nacházely v nejtěsnějších vzájemných aspektech tvořících T-kříž.
Dnešek
Rok 2011 je již čtvrtým rokem kardinálního přechodu spadajícího do let 2008 až 2015. V současnosti se tedy nacházíme právě uprostřed této mimořádné konstelace. Nevíme dosud, zda již bylo dosaženo dna akciového trhu anebo ekonomické recese. Víme však, že americká ekonomika prošla mezi lednem 2007 a červnem 2009 nejhorší recesí od dob velké hospodářské krize ve třicátých letech minulého století. Víme také, že americká burza, stejně jako jiné světové burzy, zažila od té doby nejhorší propad, jehož dna bylo dosaženo v březnu 2009. Není pochyb o tom, že současný kardinální přechod již ovlivnil ekonomiku i akciové trhy způsobem, který snese srovnání s třemi předchozími případy (k nimž došlo v letech 1759–1778, 1822–1853 a 1912–1939, chápáno z makropohledu). Výzvy této mocné nebeské konfigurace však pravděpodobně nejsou ještě za námi, neboť se stále nacházíme v jejím vlivu. Ve skutečnosti se nacházíme na půli cesty. Možná jsme se ocitli ve středu bouře, kde se vše jeví ve zdánlivém klidu, nicméně cítíme, že další poryv silného větru nás teprve čeká.
Ekonomická krize ještě není za námi, a to navzdory náznakům současného oživení. V letech 1932 až 1937 se také zdálo, že dochází k oživení ekonomiky a obchodování na burzách. Byla to však iluze, stejně jako může být iluzí současné oživení a růst akciového trhu. V roce 1938 došlo k dalšímu ekonomickému propadu provázenému propadem burzy o padesát procent, což nepochybně přispělo i k následnému tragickému vývoji. Může se něco takového opakovat? Říká se, že pokud se nepoučíme z vlastních chyb, jsme odsouzeni opakovat je znovu a znovu. Otázkou tedy je: Poučili jsme se ze svého chování v minulosti, které vedlo k bolestnému propadu ekonomiky právě ve chvíli, kdy se zdálo, že nejhorší je za námi? Děláme věci jinak, než jsme je dělali během předchozího kardinálního přechodu?
Jedna věc je v současnosti nepochybně odlišná: strategie Federálního rezervního systému (FED) je zcela opačná, než jaká byla během velké hospodářské krize. Tehdy FED zvyšoval úrokové sazby, omezoval nabídku peněz a dovolil tak deflaci, aby ukázala svou ohyzdnou tvář. V současnosti naopak zaplavuje své členské banky penězi s historicky nejnižšími krátkodobými úrokovými sazbami a zároveň nakupuje státní dluhopisy s dlouhodobou splatností, aby zachoval nízké hypotéční sazby a poskytl tak členským bankám příležitost založit své bilanční výkazy na "bezrizikových" investicích. FED to dělá ve snaze stimulovat ekonomiku prostřednictvím finanční politiky, zatímco americká vláda pokračuje v zatěžování hospodářství rekordním utrácením, schodky a zadlužováním.
Nicméně ani takto extrémně vstřícná měnová politika nevede banky k tomu, aby peníze půjčovaly, jak FED i americká vláda doufaly. Místo toho, aby na sebe vzaly riziko a investovaly téměř zdarma poskytnuté peníze do půjček podnikům, zejména těm menším, které by pak mohly růst a přijímat nové pracovníky, využívají banky peníze jim zapůjčené na téměř nulový úrok k nákupu týchž dlouhodobých dluhopisů, které nakupuje FED. Banky tak dělají přesně totéž, co dělaly ve třicátých letech. Tehdy centrální banka i členské banky hromadily peníze, škrtily úvěrovou politiku a omezovaly nabídku peněz. Dnes však FED jedná naprosto opačným způsobem a je iniciátorem vysoce inflační politiky.
Zítřek
Prošli jsme astrologickým vrcholem roku 2010, pravděpodobně nás však v blízké budoucnosti čekají další vážné výzvy, které budou důsledkem rozhodnutí a stanovisek, jež světoví političtí vůdci a představitelé nejvyšších finančních kruhů zaujali v průběhu léta 2010. Klíčové období kardinálního klimaxu je stále tu a sekundární reakci můžeme očekávat v letech 2020 až 2021 (v tomto období dojde nejprve ke konjunkci Saturna s Plutem na posledních stupních Kozoroha a následně Saturn na prvních stupních Vodnáře vytvoří kvadrát na Urana na prvních stupních Býka). Už jsme byli svědky otřesu ve vládě způsobeného překvapivým výsledkem voleb v listopadu 2010 a nyní očekáváme důsledky spojené se zvratem, který přinesl.
Už jsme zažili jeden velký atak finanční paniky, který trval od konce roku 2007 do začátku roku 2009. V současnosti se světová ekonomika odráží ode dna, a to do velké míry pravděpodobně díky stimulující měnové politice centrálních bank, zejména té americké. Je nicméně pravděpodobné, že před ukončením dalších čtyř let tohoto osmiletého časového období (2008–2015) dojde k další finanční krizi, a dost možná ještě k jedné během sekundární fáze kardinálního klimaxu v letech 2020 až 2021 (plus minus dva roky). Poté však bude následovat osvětlující tranzit Pluta do Vodnáře, v kterémžto znamení se bude Pluto vyskytovat letech 2023 až 2044.
Máme se tedy na co těšit. Klíčová bude naše připravenost na otřesy v politické a ekonomické sféře, k nimž takřka jistě během zbývajících let tohoto kardinálního přechodu dojde.
Přední americký astrolog Raymond A. Merriman (*1946) pracuje od roku 1981 jako finanční analytik a editor časopisu MMA Cycles Report, který se specializuje na akcie, úrokové sazby, měny, vzácné kovy a obilí. V současnosti je prezidentem společnosti The Merriman Market Analyst, Inc., která nabízí obchodníkům a investorům poradenství v otázkách ideálního načasování tržních aktivit. Čerpá přitom z kombinace znalostí teorie cyklů, geokosmických faktorů (astrologie) a technickoanalytických studií. V letech 1994 až 2001 a 2003 až 2008 působil jako prezident Mezinárodní společnosti pro astrologický výzkum. V roce 1995 obdržel na astrologické konferenci (UAC) v kalifornském Monterey cenu Regulus za knihu Enhancing the Image of Astrology as a Profession (Zlepšování pověsti astrologické profese). Je registrován jako poradce pro obchod s komoditami (CTA) v Asociaci pro budoucnost národa v Chicagu a v letech 1986 až 1994 působil jako investiční poradce několika firem z Wall Street. Je také autorem několika knih o finanční astrologii, jako například The Gold Book: Geocosmic Correlations to Gold Price Cycles (Zlatá kniha: korelace geokosmických cyklů s cykly cen zlata), The Sun, Moon, and Silver Book: Secrets of a Silver Trader (Kniha Slunce, Luny a stříbra: tajemství obchodníka se stříbrem) nebo The Ultimate Book on Stock Market Timing (Základy časování na trhu s akciemi, 4 svazky). Je možné jej kontaktovat prostřednictvím e-mailové adresy [email protected] anebo internetových stránek www.mmacycles.com. Ukázku pochází z knihy MMA Forecast 2011 (Předpověď na rok 2011 podle MMA).
Úvod
V uplynulém desetiletí, stejně jako v tom, které nyní začíná, se objevily a objevují velmi vzácné planetární konstelace.
V období 2001 až 2010 proběhla trojitá saturnská opozice. Saturn prošel sérií opozic ke všem třem transsaturnským planetám: Plutu (2001 až 2002), Neptunu (2006 až 2007) a Uranu (2008 až 2010). Je velice neobvyklé, aby se všechny tyto tři planety dostaly do stejného typu vztahu k Saturnu (tj. do opozice) v období devíti let. Během posledních dvou set let k tomu došlo pouze čtyřikrát: v letech 1827 až 1834, 1862 až 1875, 1965 až 1972 a 2001 až 2010. Ve všech čtyřech případech dosáhly americké nebo britské akciové trhy svého dlouhodobého maxima, po němž následoval vážný ekonomický propad provázený výraznými proměnami sociálních a politických struktur, a to nejen v USA, ale i v dalších zemích po celém světě. Dobrá zpráva je, že trojitá saturnská opozice je nyní už za námi. Nejhorší snad tedy máme za sebou, avšak do popředí vstupuje další mocná planetární konfigurace nazývaná kardinální přechod.
Aspektový obrazec zvaný kardinální přechod se nevyskytuje každý den, rok, dokonce ani každou dekádu. Ve skutečnosti se tento výjimečný astrologický jev objevil v průběhu posledních několika staletí pouze čtyřikrát, naposledy v letech 1928 až 1934. Další přichází nyní, o osmdesát let později, a svým průběhem značně připomíná období let 1928 až 1934.
Kardinální přechod je kosmický vzorec, při kterém přinejmenším tři ze čtyř nejvzdálenějších planet (Saturn, Uran, Neptun, Pluto) vytvoří mezi sebou náročný aspektový obrazec. Takovým obrazcem je například T-kříž: dvě planety jsou ve vzájemné opozici a zároveň se na půli cesty mezi nimi nachází třetí planeta, která vůči oněm dvěma opozitním planetám zaujímá úhel devadesáti stupňů čili kvadrát. Druhým kritériem kardinálního přechodu je to, že se všechny tři planety v určitém momentu musí nacházet v kardinálních znameních (Beran, Rak, Váhy, Kozoroh).
Současný kardinální přechod dosáhl svého astrologického vrcholu na přelomu července a srpna 2010 (1. srpna 2010 se Uran nacházel na prvním stupni Berana, navíc v konjunkci s Jupiterem, Saturn na prvním stupni Vah v konjunkci s Martem a Pluto na čtvrtém stupni Kozoroha). Vliv kardinálního přechodu se ovšem začíná projevovat dlouho před dosažením tohoto momentu a trvá i dlouho po něm.
Při astrologickém posuzování kardinálního klimaxu můžeme v podstatě použít tři různé časové perspektivy. Dlouhodobý pohled se týká let 2008 až 2024 (od prvního vstupu Pluta či Urana do kardinálního znamení do doby, kdy jedna z těchto planet, která v kardinálním znamení setrvá déle než druhá, toto znamení naposledy opustí - v tomto případě určuje tento širší časový rámec Pluto, které v roce 2008 vstoupilo do znamení Kozoroha a opustí jej až v roce 2024, zatímco Uran opustí Berana už v roce 2019). Ve střednědobém pohledu jde o období let 2008 až 2015, v němž rozhodující vliv prokazují hlavní aspekty mezi Saturnem, Uranem a Plutem (a mnohdy také Jupiterem) v kardinálních znameních. Astrologický vrchol představovalo léto 2010, kdy se planety Saturn, Uran a Pluto nacházely v nejtěsnějších vzájemných aspektech tvořících T-kříž.
Dnešek
Rok 2011 je již čtvrtým rokem kardinálního přechodu spadajícího do let 2008 až 2015. V současnosti se tedy nacházíme právě uprostřed této mimořádné konstelace. Nevíme dosud, zda již bylo dosaženo dna akciového trhu anebo ekonomické recese. Víme však, že americká ekonomika prošla mezi lednem 2007 a červnem 2009 nejhorší recesí od dob velké hospodářské krize ve třicátých letech minulého století. Víme také, že americká burza, stejně jako jiné světové burzy, zažila od té doby nejhorší propad, jehož dna bylo dosaženo v březnu 2009. Není pochyb o tom, že současný kardinální přechod již ovlivnil ekonomiku i akciové trhy způsobem, který snese srovnání s třemi předchozími případy (k nimž došlo v letech 1759–1778, 1822–1853 a 1912–1939, chápáno z makropohledu). Výzvy této mocné nebeské konfigurace však pravděpodobně nejsou ještě za námi, neboť se stále nacházíme v jejím vlivu. Ve skutečnosti se nacházíme na půli cesty. Možná jsme se ocitli ve středu bouře, kde se vše jeví ve zdánlivém klidu, nicméně cítíme, že další poryv silného větru nás teprve čeká.
Ekonomická krize ještě není za námi, a to navzdory náznakům současného oživení. V letech 1932 až 1937 se také zdálo, že dochází k oživení ekonomiky a obchodování na burzách. Byla to však iluze, stejně jako může být iluzí současné oživení a růst akciového trhu. V roce 1938 došlo k dalšímu ekonomickému propadu provázenému propadem burzy o padesát procent, což nepochybně přispělo i k následnému tragickému vývoji. Může se něco takového opakovat? Říká se, že pokud se nepoučíme z vlastních chyb, jsme odsouzeni opakovat je znovu a znovu. Otázkou tedy je: Poučili jsme se ze svého chování v minulosti, které vedlo k bolestnému propadu ekonomiky právě ve chvíli, kdy se zdálo, že nejhorší je za námi? Děláme věci jinak, než jsme je dělali během předchozího kardinálního přechodu?
Jedna věc je v současnosti nepochybně odlišná: strategie Federálního rezervního systému (FED) je zcela opačná, než jaká byla během velké hospodářské krize. Tehdy FED zvyšoval úrokové sazby, omezoval nabídku peněz a dovolil tak deflaci, aby ukázala svou ohyzdnou tvář. V současnosti naopak zaplavuje své členské banky penězi s historicky nejnižšími krátkodobými úrokovými sazbami a zároveň nakupuje státní dluhopisy s dlouhodobou splatností, aby zachoval nízké hypotéční sazby a poskytl tak členským bankám příležitost založit své bilanční výkazy na "bezrizikových" investicích. FED to dělá ve snaze stimulovat ekonomiku prostřednictvím finanční politiky, zatímco americká vláda pokračuje v zatěžování hospodářství rekordním utrácením, schodky a zadlužováním.
Nicméně ani takto extrémně vstřícná měnová politika nevede banky k tomu, aby peníze půjčovaly, jak FED i americká vláda doufaly. Místo toho, aby na sebe vzaly riziko a investovaly téměř zdarma poskytnuté peníze do půjček podnikům, zejména těm menším, které by pak mohly růst a přijímat nové pracovníky, využívají banky peníze jim zapůjčené na téměř nulový úrok k nákupu týchž dlouhodobých dluhopisů, které nakupuje FED. Banky tak dělají přesně totéž, co dělaly ve třicátých letech. Tehdy centrální banka i členské banky hromadily peníze, škrtily úvěrovou politiku a omezovaly nabídku peněz. Dnes však FED jedná naprosto opačným způsobem a je iniciátorem vysoce inflační politiky.
Zítřek
Prošli jsme astrologickým vrcholem roku 2010, pravděpodobně nás však v blízké budoucnosti čekají další vážné výzvy, které budou důsledkem rozhodnutí a stanovisek, jež světoví političtí vůdci a představitelé nejvyšších finančních kruhů zaujali v průběhu léta 2010. Klíčové období kardinálního klimaxu je stále tu a sekundární reakci můžeme očekávat v letech 2020 až 2021 (v tomto období dojde nejprve ke konjunkci Saturna s Plutem na posledních stupních Kozoroha a následně Saturn na prvních stupních Vodnáře vytvoří kvadrát na Urana na prvních stupních Býka). Už jsme byli svědky otřesu ve vládě způsobeného překvapivým výsledkem voleb v listopadu 2010 a nyní očekáváme důsledky spojené se zvratem, který přinesl.
Už jsme zažili jeden velký atak finanční paniky, který trval od konce roku 2007 do začátku roku 2009. V současnosti se světová ekonomika odráží ode dna, a to do velké míry pravděpodobně díky stimulující měnové politice centrálních bank, zejména té americké. Je nicméně pravděpodobné, že před ukončením dalších čtyř let tohoto osmiletého časového období (2008–2015) dojde k další finanční krizi, a dost možná ještě k jedné během sekundární fáze kardinálního klimaxu v letech 2020 až 2021 (plus minus dva roky). Poté však bude následovat osvětlující tranzit Pluta do Vodnáře, v kterémžto znamení se bude Pluto vyskytovat letech 2023 až 2044.
Máme se tedy na co těšit. Klíčová bude naše připravenost na otřesy v politické a ekonomické sféře, k nimž takřka jistě během zbývajících let tohoto kardinálního přechodu dojde.
