Archetypová astrologie
V obecném smyslu slova by bylo možné jakoukoli astrologii označit jako archetypovou, neboť samotná podstata astrologického světonázoru, předpokládající významovou korespondenci mezi vztahy nebeských těles a děním na Zemi, vychází z postulátu existence univerzálních preformujících faktorů, které psychiatr C. G. Jung (1875-1961) označil jako „archetypy“. V užším smyslu ovšem termín „archetypová astrologie“ označuje pojetí astrologie rozvíjené Richardem Tarnasem, Stanislavem Grofem a jejich studenty a kolegy z okruhu Kalifornského institutu integrálních studií a časopisu Archai. Pro tento okruh badatelů je archetypová astrologie jádrem multidisciplinárního oboru, který se nazývá archetypová kosmologie.
Archetypová astrologie je založena na studiu korespondencí mezi planetami sluneční soustavy a specifickými tématy, vlastnostmi a impulsy, jež utvářejí sadu univerzálních principů a kategorií, nazývaných planetární archetypy. Jinak řečeno, každá z planet je spojena s určitým archetypickým principem. (Například planeta Mars má vztah ke komplexní množině témat a vlastností spojených s archetypem Bojovníka, a obecněji k principu sebeprosazení, aktivity a agresivní síly. Venuše má oproti tomu, zcela esenciálně řečeno, vztah k principu erótu, milenecké lásky, krásy a slasti.)
Oproti jiným astrologickým přístupům se archetypová astrologie zaměřuje na následující tři „formy korespondence“, jak je nazývá Tarnas:
a) nativní horoskopy (horoskopy mapující pozice planet v době narození jednotlivců),
b) světové tranzity (proměny planetárních pozic v čase, pozorované ze Země),
c) osobní tranzity (mapující vztahy mezi nativními horoskopy a světovými tranzity).
Z toho plyne, že výzkum na poli archetypové astrologie (prezentovaný v Tarnasově knize Cosmos and Psyche a časopisu Archai) není zaměřen na další významné symbolické okruhy tradiční astrologické praxe, jako jsou znamení zvěrokruhu, domy horoskopu, systém vládců apod. Zároveň se archetypová astrologie jednoznačně distancuje od osudových proroctví, která bývají s tradiční a pokleslou formou astrologie často spojována. Astrologie je dle Tarnasovy definice archetypově prediktivní, nikoli konkrétně prediktivní. Její analytické postupy, spojené s interpretací planetárních pozic a pohybů, umožňují vhled do archetypických determinant, tedy obecných témat a motivů, nikoli spolehlivou predikci konkrétních projevů těchto archetypů. Astrologie podle Tarnase představuje skutečný „archetypový teleskop“, brilantně přibližující dynamiku archetypických a univerzálních témat v kontextu nejrůznějších oblastí lidské zkušenosti.
Nejinovativnější součástí Tarnasova pojetí astrologie je výklad světových tranzitů, detailně představený v jeho monumentální knize Cosmos and Psyche. Zjistil, že v období, kdy se dvě planety (případně více planet) ocitají ve vzájemném aspektu (tj. významném úhlovém vztahu), odrážejí klíčové světové události této doby (a její celkový duch) archetypické významy spojené s příslušnou kombinací planet. Například období, kdy se ve významných dynamických aspektech nacházely planety Uran a Pluto – včetně Francouzské revoluce v letech 1787-1798, revoluční periody v letech 1845-1856 a šedesátých let 20. století – byla charakteristická výbuchy mocných revolučních impulsů, osvobozováním instinktů (libidinozních i agresivních), rozmachem masových hnutí a všeobecným duchem radikální změny a turbulence. Tímto způsobem lze potenciálně zkoumat kterékoli historické období. Českého čtenáře můžeme odkázat na text „Cyklus Uran-Neptun a bouřlivý rozvoj informačních technologií“, který je výtahem z kapitoly v knize Cosmos and Psyche věnované konjunkci zmíněných planet na počátku 90. let 20. století.
Tarnas se s astrologií obeznámil v 70. letech 20. století během spolupráce s transpersonálním psychologem Stanislavem Grofem v Esalenském institutu v Kalifornii, kde navzdory počáteční skepsi odhalili nečekanou užitečnost analýzy astrologických tranzitů pro indikaci vhodnosti psychedelických či holotropních sezení u jednotlivých klientů i predikci prožitkových obsahů těchto sezení. Diagnostická hodnota těchto výzkumů přesvědčila S. Grofa k tomu, že se rozhodl astrologii navzdory její kontroverzní pověsti pevně začlenit do svého konceptu transpersonální psychologie. Vyjádřil se, že „práce s holotropními stavy v kombinaci s archetypovou astrologií jako vodítkem představuje pravděpodobně jeden z nejslibnějších trendů na poli psychiatrie, psychologie a psychoterapie“. V knize Psychologie budoucnosti (kapitola „Kosmos a psýché“) navíc prezentoval dlouhodobým srovnávacím výzkumem ověřené korespondence mezi jednotlivými bazálními perinatálními matricemi a čtyřmi pomalými planetami - Saturnem (BPM II), Uranem (BPM IV), Neptunem (BPM I) a Plutem (BPM III). Své poznatky o průnicích astrologie a transpersonální psychologie shrnul v článku Holotropic Research and Archetypal Astrology, publikovaném v prvním čísle časopisu Archai (2009).
Zdroje:
Le Grice, Keiron. „The Birth of a New Discipline.“ Archai vol. I, 2009.
Tarnas, Richard. „Archetypal Cosmology: Past and Present.“ The Mountain Astrologer, June/July 2011.
Grof, Stanislav. „Holotropic Research and Archetypal Astrology.“ Archai vol. I, 2009.
Grof, Stanislav. Psychologie budoucnosti. Kapitola 8: Psýché a kosmos. Praha: Argo, 2014, přel. Jaroslav Gorčák.
Tarnas, Richard. „Cyklus Uran-Neptun a bouřlivý rozvoj informačních technologií.“ Revue PROSTOR č. 79, 2008, přel. Petr Lisý.
Tarnas, Richard. „Podstupuje moderní mysl rituál přechodu?“ Revue PROSTOR č. 86, 2010, přel. Jiří Zemánek.
Literatura:
Tarnas, Richard. The Passion of the Western Mind. New York: Crown, 1991.
Tarnas, Richard. Cosmos and Psyche: Intimations of a New World View. New York: Viking Press, 2006.
Le Grice, Keiron. The Archetypal Cosmos: Rediscovering the Gods in Myth, Science and Astrology. Edinburgh: Floris Books, 2010.
Butler, Renn. Pathways to Wholeness: Archetypal Astrology and the Transpersonal Journey. London: Muswell Hill Press, 2014.
Archai: The Journal of Archetypal Cosmology, vol. I-VIII, 2009-2022.
Literatura v češtině:
Lisý, Petr. Archetypová astrologie: Vývoj astropsychologie od C. G. Junga k S. Grofovi. Praha: Carpe Momentum, 2017.
Tarnas, Richard. Prométheus a Uran. Dolní Břežany: Sagittarius, 2004, přel. Rudolf Starý.
Tarnas, Richard. „Archetypální kosmos“. In: Stephan Martin. Kosmické rozhovory. Praha: Malvern, 2016.